Víťa In Da Ljubljana

Příjezdový den

2008-11-17T11:58:00.000-08:00

Konečně jsem se dostal po blíže nespecifikovaném období zewlování k tomu naplácat na sklo nějakou story:) Po tom co sem si užil víc než 10denní pobyt doma a náležitě ho prolil (hlavně oldschoolově dobrá after-laťka párty na osmičce na hladnově byla vydařená), sem se vypravil back to Slovenia. Cesta vlakem celkem v poho až na to spoždění - dráhy sou všude stejný - to šlo. V prvním vlaku snad všichni moji spolucestující zaspali a vystupovali vždy o zastávku pozdějc:) Ve Vídni sem hoďku pozewloval, navštívil své nejdražší WC v životě (za pů éčka, ale zas hajzldědek mi popřál dobré ráno a dobrý den - to se vidí fakt jen ve Vídni) a nastoupil do vlaku. No samozřejmě přišel průvodčí s tím, že vagón "doesn´t works", tak jsem se musel nasáčkovat do jinýho vagónu. Další hodinu trvalo než dostali prostřední vagón pryč z našeho vlaku, ale nakonec jsem vyjeli. V kupéčku seděl nějakej borec co četl českou knihu..no nakonec s něj vylezlo, že je to slovák co studuje v Ljubljani, tak sem měl o zábavu postaraný...Vlak nakonec stáhl zpoždění na pár desítek minut takže před 3 sem byl už v Ljubljani. Dotáhl sem se na nejbližší busovou zastávku (není dobré vést moc alkoholu!) a dojel na koleje. Shodou okolností měl ten den (nebo ten další?teď fakt nevím) slovinský přítel Zoran nějakou párty se třídou, tak sme se důkladně připravili na pokoji a pak vyrazili do KMŠ - tentokrát do horního patra, který bylo jen pro nějakou oborovou párty chemiků či co studuje - no ale nasáčkoval sem se. Hned první lahváč co sem si koupil mi propadl na zem a udělal - TŘÍSK!o:) Mno pomalu se začalo smrákat v mysli, akce byla výborná, ale kolem půlnoci vypadl zvuk i obraz a pak....najednou je 5:00 ráno a já su uplně někde v prdeli v Bežigradě na severu Ljublaně...o:))) Sice nevím proč, jak sem se tam dostal a ským, ale neměl sem nic lepšího za nápad, než zavolat ivce, co bydlí na bežigradě, že potřebuju noclehárnu...o:) No naštěstí ivka není žádné béčko a ubytovala me (i když asi moc nadšená nebyla). Navíc se tam právě přistěhovala její spolubydlící, tak sem určitě udělal dojem:) No ráno bylo bolavé a mlhavé - někam jsme se šli najíst a já sem se odjel na pár dní léčit do postele... veselý to mám život...každopádně mi to na další dobu stačilo, dnes sem dokonce odmítl jít do parlamentu!:) Tak nějak sem si vzpomněl, že bych měl udělat něco do školy, aby se neřeklo, že tu nic nedělám, tak zkusím další dny pojmout trošku více pracovně:)

Velká párty aneb Jak stihnout obrazit 4 akce :-)

2008-10-19T13:22:00.000-07:00

Den se se dnem sešel a jak už to tak bývá, nějaká chytrá hlava vymyslela udělat párty na kolejích v Bežigradu u holek:) Nu což, pro dlouhém přemlouvání sebe samého sem se podvolil, koupil flašku vína a nějaký ty pivka a vydal se na bus...Tentokrát sem si dal záležet, abych nastoupil do toho pravého trolejbusu (minule jsem dojel uplně na druhý konec města a cesta na koleje mě stála asi hodinu chůze a tři piva) a mohl sem vyrazit. Myslím, že už jsem psal, že lidi tu moc na předpisi nehrajou a i ridič mojeho trajflu vysloveně sral na předpisi, vypadalo že někam spěchá...dle toho, že zastavoval na každé druhé zastávce, otevíral dveře 10 metrů před zastávkou (když měl náhodou v úmyslu zastavit) a když se kdosi na cosi ptal, tak ho odměnil pěknou dávkou předpokládám sprostých slov a zavřel mu před nosem :D Takže celou jízdu jsem pevně svíral batoh s chlastem a úchytnou tyčku, jen kdyby náhodou...o:)) Nakonec sem ve zdraví dojel, pan ridič mě dokonce nechal i vystoupit a vydal sem se na místní koleje - samozřejmě to nikdy nemám jednoduchý a první sem vlezl do blbího bloku a do blbího pokoje...slovinci na mě fakt blbě čuměli když sem se jim snažil vysvětlit, že by u nich na pokoji měla být Czech party, no nakonec sem ale přesto trefil :) Než sem do sebe stačil nasypat dostatečné množství alkoholu na utlumení okolních vjemů a pozitivního vnímání všech neduh našeho světa, nějaká mazaná hlava vymyslela, ať jdem na další koleje, že je tam taky nějakej mejdan.... nu což, proč ne. Ještě chvíli mě zkoušel Čud naučit jak se pije v Brně - aneb podrž si flašku vína u hrdla dýl jak 5 sekund a zavři oči ;D :D :D - a vyrazili jsme. Naštěstí koleje na Topnišce byli celkem kousek, takže to pěškobusem bylo vklidu....Vojta s Čudem měli kola, což se později ukázalo jako katastrofální řešení dopravy... hned před kolejema na Topnišce nás upoutal bordel před kolejama - rozumějte starý nábytek, především sympatický old school monitor a proutěné křeslo, a tak jsme chvíli strávili focením s těmahle nesmyslama (Čud spíš chcaním na monitor :-) a vylezly jsme do "nějakýho" patra kde "měla" být párty, no nic moc, pár ožralých lidí, ale tak jointly jsme se a popili...party č.2.... časem nám začali i tyto koleje býti malé a jelikož bylo pondělí tak volba byla jasná huraaaa do parlamentu. Jelikož jsme hlavy chytré, všemi mastmi mazané, nic jiného nás nenapadlo s Čudem, než že se svezem na jednom kole dva :))))Měli jsme fakt štěstí, že jsme nepotkali fízli, ti by nám snad na místě roztrhaly občanky i s zdravotní kartičkou od VZP :D No proces jízdy probíhal asi takto...na sedle čud,já vzadu na nosiči,v ruce flašku vína, která kolovala od ridiče ke spolujezdci a dohromady se na kole houpalo fakt hodně promile :-) Jelikož je český národ velmi inovativní, tak jsme upgradovali jízdu tak, že já budu ze zadu šlapat....a věru nám to šlo skvěle...vybourali jsme se až těsně před cílem, když jsme utrpěli přímý náraz do....sloupu?(tu se už dost ztrácím) Ještě sem zapoměl říct, že se mi zté naší zběsilé jízdy udělalo na hlavní třídě nevolno :D No a jelikož jsme byli kousek od parlamentu tak jsme chrabře opět nasedli na již dosti zdemolované kolo a s plnou parádu vjeli do místního davu...bohužel jsme přejeli nohu našemu germánskému příteli Davidovi, ale vzal to sportovně :) Před parlamentem (party place no.3) jsme se chvilu pomotali a já sebral ještě poslední síly a šel (s někým) do KMŠ (dle vstupenky v mé kapse) Tam sem "něco někde nevím co" a pak sem se vydal na strasti plný exodus domů - nečekaně sem trefil hned na první pokus! Mno, ale po téhle běsnotě jsem si dal od mejdanů nějaký ten den pokoj.... není dobré navštívít všechny mejdla v jeden den....!!o:)

Brooook přijel!!!!

2008-10-19T12:35:00.000-07:00

Zdravím Vás opět po delší době, vím, že vám dlužím asi tak tři týdny mojeho řádění v Ljubljani, ale čas prostě není, tentokrát to však hodlám napravit a mrknout se na pár story co sem tu prožil.... Kdo mě zná, tak ví, že pracovní název brok používám pro svou milovanou Monču :-), která se obětovala a dojela za mnou:). Poděkování za (opilý) doprovod pokoji č.13 - někteří si dokonce při této příležitosti nakoupili zelené dobroty, že Milane? Vlak z Vídně jel nečekaně přesně a naše srdceryvné (:D) setkání proběhlo dle plánu něco po 16:00... Celý více než týdenní pobyt jsme si všichni (kromě Petera) užívali plnými doušky (většinou Laška - místní pivo) a dokonce jsme se vydali na nějakej ten výlet. O víkendu jsme vyrazili k Bledskému a Bohinskému jezeru. Bled je pro mě už taková ohraná klasika, ale na relax je to to pravé. To Bohinský jezero je jiný kafe. Bez lidí, přírodní, bez zástavby, z břehů se zdvihají Alpy...no co víc si přát - jedina nevýhoda je, že kromě výše popsaného, tam nic jiného není a tak zelená voda a kopečky nad obzorem brzy přestanou bavit, a tak jsme se poposunuli (tentokrát pěšky) k vodopádům Savica. No, celkem jsme se prošli, bo nám jaxi nedocvaklo, že autem se dá dojet přímo pod ně...no hlavně můj organismus nepočítal s milion schodama do vrchu, ale výsledek stál za to (čekněte fotky na facebooku). Pokochali jsme se, pofotili sme se a vyrazili dolů, bo se začalo sympaticky stmívat...cestou dolů jsme navštívili místní vydřiduch-reštiku, kde jsem si dal za necelý dvě ečka čaj - a dostal sem ohřátou vodu z mikrovlnky s hnusným koncentrátem citrónu, tak jak ho znám z domu fuuuuj, Ondra skončil eště hůř zaplatil 4 ečka za půl litra koly - zloději! Cestou sme se prošli ve tmě, nečekaně našli auto a vydali se dom. Už ste někdy jeli rally dakar (vůbec mám na to štěstí - viz cesta s bráchou) dokopce po místní turistické cestě tak pro 3 německé důchodce? Na dálnici se totiž stala nějaká hromadná nehoda a tak benga odklonili dopravu do místního kempu a z tama na turistickou stezku - pro slabší řidiče to zrovna nebylo, nápravy dostaly pěkně zabrat, navíc nám cestu zpříjemňovaly sympatičtí bikeři na motorkách s přelepenýma značkama izolačkou, kteří se snažili ještě někoho předjet :-) velmi veselá příhoda, ale jednou to stačilo, radši nemyslím co by se stalo, kdyby někdo zapadl :) Nakonec jsme se dostali až dom a do postele padli jak bývalej režim.... Během mončiné návštěvy jsme stihli ještě dvě společenské akce.... první byla Tequila party v místním klubu Companeros (jak ste si jistě všimli, španělsky nevládnu). Akce vydařená, akorát hospoda byla tak pro 50 lidí a ne pro 150, takže rozdíl uvnitř a vně hospody byl asi jako na Sahaře ve dne a v noci...nakopali jsme pár tequil, pokecali s erasmákama (většinu z nich sem stejně zase zapoměl), já jsem stihl očůrat místní keřík (btw:druhý den jsem zjistil že to "nebyl ledajaký keřík - byl to keřík kouzelný!" -mno, tohle je spíš z pohádky - byl to keřík hotelový, hotel měl 4 hvězdičky a keřík byl před hlavníma dveřma :D) a vyvalili jsme se pěšky dom - po cestě jsme se trošku poštěkali, ale nakonec trefili dom i bez taxíku.... V pondělí jsme ještě stihli zajít do parlamentu - hospoda erasmáckých parties every monday - trošku (víc) popít a vydat se opět do studentského klubu KMŠ.... vyjímečně mě vyhazovač pustil (minule měl problémy či co), ale usoudil sem, že takovéto diskomísta nejsou pro můj vytříbený hudební sluch a k nelibosti mé drahé polovičky jsme odcupitali domůůů... Další den (teď nevím, úterý či středa?) nastal den odjezdu mones, toš sme eště prošli město, sedli na kafíčko a namířili směr nádr...... TEĎ SEM NA ŘADĚ JÁ NA VISIT, TĚŠ SE OSTRAVO A KM!:)

Výlet na pobřeží aneb Pobřežní alkoholová hlídka

2008-09-28T12:37:00.000-07:00

Aaaaa je to tu, další víkend ve Slovinsku začal, a tak bylo třeba něco podniknout. Chytré a horké hlavy (Turci) vymyslely trip na pobřeží...no proč ne,svolili jsme s peťou a vydali se objevovat krásy moře:) Výjezd naší skupiny byl naplánován na pro mě velmi oblíbenou pátou hodinu ranní z nádru do Koperu a z tama busem. Hned na začátku jsme poznali, že příště už plánovaní nenecháme na jižních národech....hned první problém přišel ve 4 ráno na zastávce MHD, kdy naší milí turečtí přátele zjistili, že až do 5 (kdy nám btw odjížděl vlak) MHD jaksi nejezdí. První chybka...okej...následovalo marné volání taxíka (možná proto, že minulou noc mehmed - který si nechává sympaticky zápaďácky říkat Maaaajk :D - poslal tu samou taxi firmu do prdele:), avšak nakonec se opravdu někdo ozval a za 15 minut dojel. Následovala další veselá story, kdy se majk snažil překecat taxikáře ať vezme do auta i 5. osobu, slovy "little girl" co na nás čeká. Taxikář nekompromisně kroutil lahvou, a tak jsme museli jet na dvakrát - OMG! Na nádraží se nás sešla půlka, u vlaku ještě míň, btw někteří vypadali že vlak vidí poprvé, ale nakonec za pomoci mocného přeběhnutí snad všech kolejí co vlastní ljubljanské hlavní nádraží jsme vyrazili všichni. Cesta byla otravná, prospaná,mlhová a ještě sme chytli výluku....avšak dorazili jsme celkem i na čas do Koperu. Tam sem musel ukecat celou našu partiu, že stojí za to prohlídnout Koper a až pak do Piranu. No město stojí celkem za psí lejno, je to samej lodní jeřáb a jiný srandy, aspoň jsme přijeli v pravej den - na náměstí právě začínal koperský maraton a tak jsme se sympaticky aspoň připletli do davu. S tím cestováním to asi nebude tak lehký s některýma, bo polky při pohledu z pobřeží Koperu na druhou stranu (cca asi 1km přes moře- navíc sme z tama přijeli busem) usoudili, že to je Terst a nadšeně začali fotografovat fake forzu italiu hhh :-) Po hoďce jsme se dostali zpátky k autobusové zastávce a za nekřesťanský 3 eura popojeli o pár km do Piranu. Piran je fakt pěkný historický městečko, ale až moc z něj dýchala turistická atmosféra... poté co jsme se setkali s bohatší skupinou, co vyrazila o den dřív, jsem vyrazili jak jinak než k moři, kde jsme si otevřeli pár pivek a poslouchali dunění vln (my s pětou více, jelikož jsem už v buse za všeobecného nepochopení vyžahli flašku vína). Peťa byl natolik nadšený krásou moře, že se do něj nekompromisně vrhl, zrovna když bylo krásných 13 stupňů C... chvíli jsme o něj měli strach, pěta i o sebe, ale nebylo třeba volat Miče Bjůkenena a mohli jsme pokračovat dál. Prolezli jsme místním nějaký zahrádky, jelikož značená cesta není nikdo to pravé, dokonce jsme objevili právě zrající kiwi na kiwivovníku (kurwa, fakt nevím jak se to menuje), a tak někteří z nás ochutnali. Já preferoval další Laško (značka místního piva). Následovala chůze do Portorože, která byla od Piranu cca 2-3km a cesta do tohohle turistického ráje byla lemovaná samýma hotelama, kavárnama a jiným turistickým odpadem, no ale, proč ne, navíc se konečně vyčasilo. Parkrát jsme se zastavili abychom si vychutnali feeling 20 stupňů C (a popili něco piv), když tu jsme již ve veselejší náladě nabídli Mateuszovi (nějak tak se náš polský přítel menuje), že když skočí do moře (samo v hadrách), darujeme mu flašku vína. No moc přemlouvání nás to nestálo a už byl od hlavy k patě mokrej:) peťa mu chytře hodil i tu flašku do vody :D, tak to chvíli trvalo, než ji našel, ale nakonec si ji patřičně vychutnal. Portorož byla obdobnýho ražení jako Piran, snad byla ještě více masivněji zaměřená na turisty. Na pořádnou prohlídku už nebylo moc času, a tak jsme prolezli co se dalo a vydali se na bus zastávku. Pan řidič z nás měl opravdu radost, vidět 20 narvaných lidí linkou v 5 večer se jen tak nevidí :-) navíc někteří ve stavu "total disorientation" vystoupili na jiném místě, ale chytře zase vběhli přes řidiče zpět... zábava však začala až v Koperu, kde jsme měli nastoupit na nejúnavnější a nejdelší vlakovou cestu v mém životě. Nechápu jak může vlak jet 80-90km 3hodiny!!!!!!!Na peróně sem ještě nějakou náhodou střetl svého slovinského spolubydlícího - což by bylo OK, kdyby tam nestál s maminkou, s kterou sem se samozřejmě okamžitě musel seznámit. No nevím jestli někdy do ČR pojede :-) Cesta vlakem byla opravdu úúúúmorná, navíc tam bylo strašný vedro, už sem tam byl fakt zlej na pana průvodčího a poslední půl hodiny sem se ptal cca každých 5 minut kde je ljubljana.....nakonec jsme opravdu dojeli dom a následovala už jen veselá cesta busem :-) Naštěstí s nama jel náš slovinec Siniša, kterej nás dovedl (dotáhl :D) až na koleje.....

Poznatky:

1.) Nikdy nenechte plánovat cestu Turky!!!!(vaše cesta totiž může skončit dřív než začne...:)
2.) Nejezděte na dlouhý výlety po Slovinsku osobákem! (pokud nechcete přijít o nervy)
3.) Nepijte tolik na výletech, neuděláte moc dobrý dojem na slečny o:))))) (v čemž mám já a peťa výhodu, že dojmy dělat nepotřebujeme:)

TPP - Tsechoslovakien Party People - prvních 10 dní v Ljubljani

2008-09-17T09:36:00.001-07:00

Sorry, že píšu až teď, ale bohužel je to tu drsná nestíhačka (furt kalíme nebo spíme - popřípadě oboje) a tak píšu až teď... report to bude značně úlomkovitý, jelikož má paměť je děravá jak cedník a jen matně si vzpomínám co jsme dělali přes týdnem:) Každopádně náš první víkend (6.+7. září) byl obohacen výletem k jezeru Bled, díky přítomnosti mojeho bratra. Z lubljaně to bylo asi jen 60 km, takže cesta v pohodě, kromě toho, že jsme byli asi jediné auto na cestě co dodržovalo předpisy... Jezero Bled je fakt krásné, uprostřed navíc s ostrovem a kostelem. Co však bije do očí hned na první pohled je umístění pod Alpama, mělo to slušnej nádech. Cestou jsme potkávaly celkem stohy turistů a to jak místních tak zahraničních, Bled je opravdu oblíbené rekreační místo všech. Cestou jsem zvládly nějaký to pivko a kafe a v bufetu koupili nějaký vajna na večír... večer proběhla "nějaká kalba" už si přesně nevzpomínám co a jak, ale došli jsme kolem 4... navíc za doprovodu taxíku, kterýmu do cesty skočil peťa se slovy: "we neeeeeeeed you", jelikož jsme se opět ztratili...v neděli 7. zaří jsem se zašli přeládovat do místní menzy aj s bráchou a odeslaly ho na cesty = šťastně dojel:) Během pondělí až pátku probíhaly nehorázné kalby v místním univerzitním kempusu, kde sme si udělali fakt dobré jméno - akce jsme dycky končili, vyzkoušeli jsme i místní pálenku:) Pátek byl opravdu hell day, měli jsme hustou erasmus party, ale nejaký jelito ze světa vypustilo falešný echo a zdálo se že párty nemá být kde:) zdání klame... v jednom suterénu kolejí slavil jeden již značně podnapilý slovinec párty a tak se tam asi 50 erasmáků s chutí nasockovalo a proběhly picí orgie... v sobotu mi bylo celkem okej, ale dal sem si blbec na tu hrůzu z pátku smažák a asi 2 kafe...no nějak se to všecko smíchalo a večer sem musel pádit do místní nemocnice...tam mi udělali všecky možný testy, včetně EKG a řekli mi že sem asi něco blbě sežral nebo sem něco blbě pomixoval ale že sem perfektně zdravý..uff , už sem myslel že odbila moje posledníc hodinka.... chtěli po mě jen 4Ečka, dal bych jim aj sto.... každopádně od té doby jsem se přestal chovat jako autobus ožralých rakušáku na výletě na ukrajině a sklidnil tempo, bylo na čase... sobotu a nedělu sem vynechal s jakýmakoliv radovánkama a byl rád, že byl... v pondělí nám začal intenstive erasmus language course - celkem pohoda, akorát to v stávání , to je v prdeli...v pondělí jsme trošku popili s našima spolubydlícíma a vyměnili si sprosté slova v češtině a slovinštině - celkem se podobaly a sepsali jsme je na papír...spolubydlící koupili hromadu budvarů třeinek, každopádně většina zmizela...kolem 1 sem ukecal Sinišu (asi nejlepší slovinec kterýho znám) aby se mnou jel do města do parlament pubu (každý pondělí tam je erasmus party)...na místo sme dorazili, lidí už tam tolik nebylo, kromě germánských ožungrů kteří nechybí na žádné párty a tak jsem zamířili do místního klubu/disko i s dalšíma čechama - klub celkem okej, vlez symbolika půl eura - klasicky sme popařili - tuhle akci sem už nehrotil takže sem pil jen pivka a pohoda...nazpátek sme dovalili kolem 4 opět taxálem a já si eče uvařil večeři (nebo snídani) jak je mým dobrým zvykem....a probudil se ve 14:00...tudiž sem kurz nestihl :) o úterý a dneška více jindy :) jen přidám ještě jeden zajímavý postřeh.... ve slovinsku je nejnižší kriminalita v Evropě, moc sem to nechápal, bo se tu kradou denně kola jak na běžícím pásu - ale to je dle místních spíš tradice, prej si máme ukradnout taky...:D no ale hlavní důvod tohohle faktu je asi kombinace velkých psů a malých plotů. Zatím sem ještě neviděl žádnýho smetáka, každý má na zahradě pekelně velkou svini, která kdyby chtěla ladným pohybem přeskočí jejich miniploty....už jsme si s peterem našli cestičku na druhé straně chodníčku, nechceme místí hafáky moc dráždit naší češtinou... jo a ještě jeden dodatek... nejezděte sem autem, slovinci na předpisi moc nehrajou...den po tom co sem dojeli polaci je někdo na uvítanou nabral na křižovatce, naštěstí to byl jen cuk, ale moc štastní nevypadali.... Adio!!!

Nejdelší den v mém životě....

2008-09-08T11:11:00.001-07:00

Tak konečně píšu z Ljubljane, ale vemme to od začátku.... pátek byl opravdu hektický den...z domu jsme vyjeli s bratrem kolem 22:00 ještě čtvrtečního času...cesta do skalice ubýhala celkem pomalu, jelikož jsme jeli snad přes každou prdel (rozuměj vesnici) která na Moravě je - to je tak, když do GPSky zadáte nejkratší cestu o:) Obdobný problém byl před Skalicí, kde byla uzavřená cesta a tak jsme si zahráli na rally a střihli jsme to přes uzavřenou silnicu. No GPSka opět ve Skalici zaúřadovala a jeli jsme kamsi do prdele, takže sme asi čtvrt hoďky hledali peťův dům a opět si zahráli na relí dakar, když jsme to vzali přes ještě fakt hodně nedostavěnou silnicu....nu což, nakonec jsme peťův barák našli s pomocí místních opilců naložili peťu a vyjeli... cesta po dálnici byla uplně v poho, žádnej provoz, takže jsme jen po dvou hodinách zastavovali na benzinách a předjížděli rumunský autobusy:) Kolem 4 ráno sme přejeli rakousko-slovinskou hranice...yyyeaaah jsme tu!!!!! No zas tak Okéj to nebylo, protože kvalita slovinských dálnic byla dost bídná, nu což...Rychle jsme projeli Maribor a hura do Ljublajane...posledních 30 km jsme dotlačili do ljublajane silou vůle (brácha silou startek) bo sem nám všem už fakt chtělo spat.... nakonec jsme po chvilce hledání trefili i náš street Rožnou Dolinu!Wow sme tu....na uvítání jsem šli vykonat potřebu do místního parku a vydali se na reception office...no tam jsem zjistili že máme asi tak hodinu čas, takže jsme klasicky zewlovali a očumovali okolí kempus. Prvním překvapením byl počet kole...snad každej tu má kolo, patří to asi k místnímu zvyku = nemáš kolo = nejsi borec...taky si musíme koupit nějakou herku.... no office nam konečně otevřeli, paní byla OK, všecko nám vysvětlila, ale nastal problém s kolejama, bo jsme nechtěli být s žádným domorodcem ale spolu na pokoji....no nakonec našla nějakej pokoj ve čtvrti Mestni log pro dva a tak jsme neváhali a vzali ho... z kampusu to bylo asi 5 minut autem takže OK. No koleje na první pohled nevypadali zrovna nejlépe ale OK, lepší než spat někde v parku :-) Zašli sme za místním domovníkem s papírama co nám dala paní na officu s požadavkem na ubytování....no domovník byl nějakej žídák a neuměl anglicky, ale nějak jsme to doklepali a dostali pokoj. Samotnej pokoj je fak malej, asi půlka jak na hladnově...jenže s dalšíma 6 pokojama máme společnou kuchyň spojenou s jídelnou a balkonem a společnou koupelnu...vybavení OK - televiza,mikrovlnka,plotna + hromada neumitiho nadobi - asi jak když otevřete sříňku pod dřezem na hladnově - v tom si budem rozumět...:) Hned se s náma dal do řeči jeden slovinec - siniša a byl fakt přátelskej...řek nám že včera odjeli z našeho pokoje dva frantíci, takže byl asi zvyklej na cizince, pohoda:) Ubytovali jsme a šli chrápat, brácha toho neměl dost a vyrazil s foťákem prozkoumat ljublaň. Po vzbuzení jsem rychle něco sežrali a šli jsme se podívat do města, z kama šel strašnej hluk... zjistili jsme že sou zavřený asi tři ulice a probíhám tam koncert Gorillaz, šli jsme to omrknout eště s pár dalšíma erasmáka - Utkem z turecka (hned jsme ho překřtili na Hutnika, bo studuje metalurgii, moc tomu chudak nerozumi, ale zvykne si...), pak jsme potkali eče nějakou finku a nizozemku a šli se podívat na koncert...no bylo to asi jako sobotní ostrava - všude bordel, všichni na kašu - no usoudili jsem že na první den to není to pravé, ten bordel byl fakt extra, jak kdyby je vypustili z klece:) a tak jsme šli do místního pubu Parlament, kde bývaj erasmus party...tam sme si dali pár piv Laško za 2,2Ecka - celkem dobrý,taková dvanáctka ale v hospe fakt drahý piva :( Navíc maj zlozvyk, že vás obslouží a pak si vás už nevšímaj...takhle sme byli asi hodinu na suchu...náš milej turek byl úplně hotovej že je v ljublani a furt řval erasmuuus people....no o něm ale až později :) Kolem 2 sme zamířili domů, chvíli jsme pobloudili a spadli do postele...mimojiné...bloudíme furt , nechápu jak se tu někdo může vyznat.... valíme na menší párty více zítra....

Poslední hodiny do odjezdu...

2008-09-04T07:12:00.000-07:00

Tak sem se konečně i já rozhodl posunout hranice svého internetového poznání o kousek dál než je Counter-Strike :), a založil sem si blog na počest svojí výpravy do Slovinska. Bude to určitě lepší bouchat tady na sklo, než každému odepisovat jak malej jarda mailama na otázky typu jaký to tu je, kolik tu stojí pivo, jaký tu jsou holky etc. Ze začátku omluvte grafickou úpravu, která se asi nebude moct rovnat s webovkama microsoftu, ale do budoucna to plánuju :-) Hm, zbývá už jen 6 hodin do odjezdu, divný, ani nejsu nervózní nebo tak...přípravy jsou skoro u konce:) v obýváků mám asi 30-40kg bordelu, kterým hodlám zaneřádit svůj budoucí room!:) Bordel se skládá ze základních životních potřeb jako je flaška slivovice, 10 zavařovaček okurků, reprosoustava a dalších nezbytných věcí.... budou ze mě mít jistě radost, jen doufám že naše toyota yaris to uveze:). Můj kolega peter mi právě psal, že je taky OKej a že bordelu tolik nemá, tak se tam snad i vlezem:) Do Ljubljane by jsme měli dovalit kolem 6-7 ranní, tak sem zvědavej, zda to bude pravda... cestu nám bude zpříjemňovat naše kolegyně GPS navigace, dle které by dojela i moje mamka (kdo zná , ví, kdo nezná, vyhýbejte se jí na silnici...). Mno, to by bylo snad pro začátek vše, eště to musím všecko očekovat ať si třeba nezapomenu ponožky, což se mi dost často stává, že mones :) Tak zatial, hned jak se napojím ve Slovinsku na net, tak napíšu co nového....

Let´s the party began!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!